KNÍŽKY                                                                                                      BŘEZNOVÁ

Dívám se do knížek, utíká koblížek.                                                  Už je březen, je to tak,

Vlk straší kůzlátka a další pohádka…                                               Máme tady jaro,

Písmenka, jak brouci pobíhají,                                                            Dlouhé bylo čekání,

Jenže já nevím, co povídají.                                                                   Ale za to stálo.

Prohlížím obrázky a mám jen otázky-                                               Najít první sněženku,

Kde bydlí Křemílek? Kam letí motýlek?                                            Nedá velkou práci.

Vím, jak se oblékat, umýt se jíst-                                                         A pak kouknu na nebe,

Zatím však neumím písmenka číst.                                                    Jak se vrací ptáci…

PRINCEZNY                                                                                            JARO

V modré tůňce, žluté slunce                                                         Sluníčko nám vykukuje,

Jako zlatá mince zní.                                                                         Příchod jara oznamuje.

S erbem slunce na korunce,                                                          Už tu bude brzo s námi,

Stojí v loukách princezny.                                                               Začíná to sněženkami.

Prvosenka, pampeliška…                                                               Přidají se bledulky,

A ta velká, kdo ji zná?                                                                        Pro kluky i pro holky.

A ta velká jmenuje se divizna.                                                       Pojďte, vyrazíme ven,

Však jich bude ještě více,                                                                přivítat tu jarní den.

Až se vzbudí slunečnice.

V zimě všechny půjdou spát,

Na svůj sněhobílý hrad.

Na jaře však bude celá

Louka žlutě princeznová…

A nějaká ta Velikonoční koleda 😊

Dva mrazíci

Dva mrazíci uličníci pod střechou si hráli,

houpali se na rampouchu, všemu se jen smáli,

tralali, tralala, všemu se jen smáli.

Na okýnko nakreslili les a taky vránu,

malovali, zapomněli, že les nemá bránu,

tralali, tralala, že les nemá bránu.

Země

Naše Země ta se točí, i když nemá nožičky,

zvesela si neposkočí, shodila by hvězdičky.

Po vesmíru tiše pluje, s Merkurem si promluví,

Venuše ji pozdravuje, o Zemi už každý ví.

Huboval vrabčák na zimu

Huboval vrabčák na zimu, škoda že nemám peřinu…

Studí mě nohy, zebe mě nos, protože skáču i v zimě bos.

Hodily by se sněhule, čepice, na ní bambule.

Jenže jsem vrabec neposeda, ve sněhulích se létat nedá.

Leden

Leden, leden, přikryl vodu ledem

A kde včera byly louže, tam to dneska pěkně klouže.

Mrzne, sněží, až to zebe, hodně sněhu padá z nebe.

Ptáčkové teď starost mají, jak potravu obstarají.

Kde jsou ve vsi hodná dítka, dávají jim do krmítka.

Trochu zrní, zrnka máčku, ať si dají do zobáčku.

Lesní zvířátka                                                                    Karkulka

Medvěd, zajíc, vlk i liška,                                                   Karkulka jde cupy, cup

Po lese si běhají.                                                                 a za ní vlk dupy, dup.

V zimě chtějí plná bříška,                                                  Karkulka dnes pospíchá,

Potravu si hledají.                                                              Vlk se pěkně zadýchá.

Tuhle kořen, tamhle šiška,                                                Vlk už zkrátka nemůže,

Do zásoby schovají.                                                            Karkulka ho přemůže…

V pelíšku se v teple schoulí,

Zimu v klidu přečkají.

KAŠTAN

UŽ JE PODZIM, LISTÍ ŽLOUTNE,

VE VĚTRU SE KAŠTAN HOUPE.

CHVILINKU SE POHOUPE,

ZE SLUPKY SE VYLOUPNE.

PADÁ DOLŮ, VOLNÝM PÁDEM,

PADÁ DOLŮ, PADÁ NA ZEM.

NAŠTĚSTÍ SE NEROZBIJE,

Z TRÁVY KOUSEK VYKUKUJE.

ČERTÍ PÍSEŇ (NA MELODII: PEC NÁM SPADLA)

TANCOVALI ČERTI V PEKLE,

TAHALI SE ZA ROHY.

TANCOVALI PĚKNE V TEPLE,

DUPALI SI NA NOHY.

DUPALI A VÝSKALI SI,

CO JIM SÍLY STAČILY,

NIKOMU Z NICH NEVADILO,

ŽE SE NIKDY NEMYLI…

MARTIN JEDE

Z DÁLKY SLYŠÍŠ PODKOVIČKU,

MARTIN JEDE NA KONÍČKU.

TO ZAS BUDE SMÍCH,

PŘIVEZE NÁM SNÍH…

Ježečci

1. My jsme ježci pichlavý, od malička zvědaví. Sem a tam rejdíme, co je kolem zjistíme. 

2. Pročpak máme bodlinky? proč je brouček malinký? my chceme všechno znát, každý je náš kamarád. 

3. Proč nám cáká do uší? Žádný ježek netuší. Protože, protože skáčeme z louže do louže.

JEŽEK 

Na zahradě zůstal ježek, nikdo mu o zimě neřek.

Už je podzim, ježečku, už bys měl být v domečku.

A tak z listí domeček, staví rychle ježeček.

už to stihl a je rád, že teď může v klidu spát.