
Logopedická básnička Jeda Tonda
Jede Tonda autem Honda, u volantu anakonda.
Anakondo, co ty tady, já tu nechci žádné hady.
Anakonda poznamená: já jsem Tondo unavená.
A tak jede Tonda Hondou s unavenou anakondou.
Kakao
Kakao se rozlilo, moc a moc se zlobilo.
A Ludmila plakala nad tou louží kakaa.
Promiň, řekla Ludmila, to já jsem Tě rozlila.
Kakao se usmálo, řeklo, nic se nestalo.
Až
Až budu oheň, budu sálat, až budu mustang, budu cválat,
až budu vítr budu dout, až budu loďka, budu plout.
Až budu oko, budu koukat, až budu kočka, budu mňoukat,
až budu voda, ztuhnu v led, až budu orel, dám se v let.
Až budu ruka,budu hladit, až budu hlava, budu radit,
až budu jabloň, rozkvetu,až budu koště, zametu.
Až budu lampa, budu svítit, až budu srdce, budu cítit,
až budu vlajka, budu vlát,až budu člověk, budu rád.
Dny v týdnu
Pondělí vždy stojí v čele, úterý jde za ním směle.
Středa čeká v pořadí, než ji čtvrtek nahrad.
V pátek už se víkend chystá, sobota je potom jistá.
A naváže neděle, ukončí vše vesele.
Měsíce
Leden na rampouchy král, únor posune den dál.
Březen tlačí trávu vzhůru, duben barví stromům kůru.
Květen barevný má fráček, červen zpěvavý je ptáček.
Červenec je léto u vody, srpen prázdninové příhody.
Září - škola volá zas, říjen podzimní je čas.
Listopad - spí zahrádka, prosinec je pohádka.
Rampouch
V obci Horní Štrampouch visel dlouhý rampouch.
V noci ztuhl mrazem ze střechy až na zem.
Jednou do Štrampoucha přiletěla moucha-
A to bylo naposled, co ze střechy visel led.
Kdo chce vidět mouchu sedět na rampouchu,
tan má smůlu, škoda, z rampouchu je voda
Tučňáci
Tučňáci, tučňáci, nemají nic na práci.
Ve fraku se prochází, vůbec nic jim neschází
Neposedná vločka
Jedna neposedná vočka stále jenom povídala,
mlsná byla jako kočka, pozor nedávala.
No a tak si vločka milá na jazýček sedla,
byla velká, čistá, bílá, Adélka ji snědla
Rukavice
Ve veliké fujavici ztratil děda rukavici,
zvířátka hned tralala do tepla se schovala.
Teploučko je v rukavici jak v huňaté beranici,
tu však pejsek zaštěká a zvířátka vyleká
Šup šup honem z rukavice, šup šup ven do metelice
Utíkají zvířátka a tím končí pohádka.
Sněhulák
Postavil jsem sněhuláka na stráni, aby hlídal krajáč mléka k snídani.
Stojí tam jako pán a já musím hlídat sám, stojí tam jako pán a já musím hlídat sám.
Na jaře ho teplé slunko rozlilo, škoda proto sněhuláka nebylo.
Vždyť jen stál jako pán a já musel hlídat sám, vždyť jen stál jako pán a já musel hlídat sám.
Počítací písnička:
Jedna je chytrá na krku hlava, dvě to jsou ruce, levá a pravá,
třikrát šla Popelka na velý ples, čtyři nohy má kočka i pes, čtyři nohy má kočka i pes, čtyři nohy má kočka i pes.
Pět prstů na ruce mám to je snadné, znovu se hází, šestka když padne,
sedmičku z pohádek snad račte znát, v osm hodin chodíme spát, v osm hodin chodíme spát, v osm hodin chodíme spát.
Proč?
Proč kopřiva pálí, proč se lenoch válí, proč,proč, proč? Pro slepičí kvoč!
Proč jsou vsýru díry, proč maj" raci kníry, proč, proč, proč? Pro slepičí kvoč!
Proč má zebra proužky, proč má škola zkoušky, proč, proč, proč? Pro slepičí kvoč!
Listopadová básnička
V listopadu listí padá hlíně na porkřehlá záda.
Země má to lsití ráada. I ten potok má je rád.
Může přece si stím listím na lodičky hrát.
Písnička V listopadu
V listopadu, v listopadu, strom má listí pro parádu,
když pak na zem opadá, je ho plná zahrada.
V listopadu, v listopadu, nečekáme žádnou zradu,
když prší a mlha je, teplý čaj nás zahřeje.
Dýně
Dýně támhle, dýně tady, vydlabané mají hlavy,
Je to totiž svátek známý, Halloween teď každý slaví.
My se duchů nebojíme, dýně pěkně rozsvítíme,
ty se leknou, jasná věc, my si dáme dlabanec.
Řípa
Řípa se vdávala, celer výskal, mrkev tancovala a křen pískal.
Něco je kulatý, něco hladký, něco je kyselý, něco sladký.
Hrášek je kulatý, čočka hladká, zelí je kyselý, mrkev sladká.
Podzim
Po nocích, když nikdo nedutá
Podzim barví břízu do žluta.
Zítra zkusí barvu novou
Namíchá si oranžovou.
Do kupky než shrabu večer seno
Přemaluje javor na červeno
Na zápraží sedím s dědou
Podzim už si chystá hnědou
Koho by to ale zlobilo?
Zima všechno přetře na bílo
V zahradě na hrušce
V zahradě na hrušce sedává kos, má černý kabátek a žlutý nos.
V zahradě na hrušce sedává čáp,klape si zobákem klapity klap
Září
Když má léto namále, navlékám si korále,
červené jak jeřabina, chladno znčí, bude zima.
Hádaly se houby
Hádaly se houby, hádaly se v lese, kterou z nich si houbař v košíku odnese.
A už kráčí lesem, houbař kudrnatý, nevzal ani jednu, byly jedovatý.
Kočka leze dírou
Kočka leze dírou, pes oknem, pes oknem, nebude-li pršet, nezmoknem, nebude-li pršet nezmoknem.
A když bude pršet zmokneme, zmokneme, na sluníčku zase uschneme, na sluníčku zase uschneme
Příběhy včelích medvídků
Na políčku v jetelíčku, tam kde potok pramení,
dobře je nám v jetelíčku, zákonem jsme chráněni.
Do sosáčku sosáme, bez přestání to samé,
do pěti, do pěti, do pěti, musíme být u maminky do pěti.
Podzimní
Obloha je šedivá, jak kožíšek z myšky, veverky si .na zimu schovávají šišky.
Listí už je na zemi, dělá cesty zlaté, po nich podzim přichází: "Tak tady mě máte".