NAŠE PÍSNIČKY-BÁSNIČKY

     

    Sluníčko                        (básnička s kreslením)

    Podívej se, babičko,

    namaluji sluníčko.

    Sluníčko má očka

    jak nějaká kočka.

    Vesele se usmívá

    a tiše si povídá:

    Svítím, svítím na domy,

    posvítím i na stromy,

    svítím také kotěti –

    ale nejvíc pro děti.

     

     

    Písničky:      PROČ?

    Proč kopřiva pálí,

    proč se lenoch válí, proč, proč proč?

    Pro slepičí kvoč.

     

    Proč jsou v sýru díry,

    proč mají raci kníry,

    proč,proč,proč?

    Pro slepičí kvoč.

     

    Proč má zebra použky,

    proč má škola zkoušky,

    proč, proč proč?

    Pro slepičí kvoč.

    Když jsem já sloužil

     

    Když jsem já sloužil to první léto, vysloužil jsem si kuřátko za to.

    A to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče, doma v komoře.

    Když jsem já sloužil to druhé léto, vysloužil jsem si kachničku za to.

    A ta kačka bláto tlačká a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče, doma v komoře.

    3. ….husičku…..A ta husa chodí bosa,….

    4. ….vepříka…..A ten vepř jako pepř…….

    5……telátko….. A to tele hubou mele,….

    6……kravičku……. A ta kráva mléko dává,……

    7.   …..botičky……A ty boty do roboty,……

     

    HONZA A ZLATOVLÁSKA

    Za lesem je zámek,

    na něm zlatá báň,

    V zámku Zlatovláska,

    hlídá ji zlá saň.

     

    Honza zlou saň zabil,

    princeznu si vzal,

    A tak se stal z Honzy

    v zlatém zámku král.

     

    SÁNĚ  (logopedická s kreslením)

    Velikou hůl položíme, na ní kůly postavíme.

    A na kůly prkýnko – podívej se maminko.

    Ještě provaz nakonec a vyjdeme na kopec.

    Máme sáně, sednem na ně a pojedeme se stráně

     

    ZIMA

    Cupy, dupy, cupy, dupy,

    zima stojí u chalupy.

    Vezmeme si rukavice,

    sáně, boby a čepice,

    vyběhneme rychle ven,

    na sněhu se zahřejem.

     

    MRAZÍK

    Mrazík cení zoubky,
    Chtěl by do chaloupky.
    Co dovede, to my víme,
    Dovnitř si ho nepustíme.
    Ať maluje pěkně zvenku
    Bílé květy na okénku.

     

    Sněhové vločky

    Bílé vločky, bílé nebe,

    sotva spadnou, už nás zebe.

    Vločky, vločky, ach to láká,

    postavit  z vás sněhuláka!

    Vločky, vločky, jak jste hbité,

    škoda, že se rozpouštíte.

     

    Písnička:

    Tiše děti někdo cinká,

    nakukuje do okýnka,

    nakukuje sem a tam,
    možná že on přijde k nám.

    Za ním letí andělíček,

    od dárečků nese klíček.

    Nese klíč, nese klíč,

    tiše děti, šel by pryč.

     

    píseň  Běží liška k táboru

    Běží liška k Táboru,

    nese pytel zázvoru.

    Běž zajíčku, běž za ní,

    pober jí to koření.

    Ježek za ní pospíchá, že jí pytel rozpíchá.

    Liška se mu schovala,

    ještě se mu vysmála.

     

     

     

    básnička První pohádka

     

    Princeznička na bále

    poztrácela korále.

    Její táta, mocný král,

    Honzíka si zavolal:

    Honzíku, máš namále,

    najdi nám ty korále!

    Honzík běžel na horu,

    nakopal tam bramborů,

    Vysypal je před krále:

    Nesu vám ty korále,

    větší už tam neměli,

    snědli je už v neděli.

     

    Zajíček – říkanka a písnička s pohybem

     

    Zajíček ve své jamce sedí sám,

    sedí sám.

    Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati?

    Chutě skoč, chutě skoč –

    a vyskoč.

     

    Tělocvik

    Včera v lese u krmelce,

    jelen dělal kotrmelce

    v rámci ranní rozcvičky.

    Mělo to však malou vadu,

    špitaly si laně vzadu,

    nevzpomněl si na cvičky.

     

    V lese                                                            

    Do lesa dnes půjdeme,

    Potichoučku budeme.

    Rozhlédnem se do všech stran,

    stromy všechny dobře znám.

    Borovice, smrček, jedle,

    šiška na mě spadla hnedle.

    shodila ji veverka, je to pěkná čiperka.                                     

     

    Písnička:              

    JABLÍČKO

    Ukaž se mi jablíčko! Neukážu Ančičko,

    schovám se ti za lupen,

    hledej si mě celý den.

    Po nebi se koulí mrak, přilít vítr severák.

    Odvál lupen jablíčku, nechal holou větvičku.

    Už tě vidím, jablíčko! Já chci dolů, Ančičko,

    zima je mi, zebe mě, skočím dolů – chyť si mě!

     

    Trháme jablíčka

    Když nastane měsíc září, na jabloních jabka září,

    některá jsou červená, jiná žlutě zbarvená.

    Když se hodně natáhneme, na jablíčka dosáheneme,

    kdo je ještě maličky, tak si stoupne na špičky.

     

    KAMARÁD

    Kamarád, kamarád,

    je to ten, koho mám rád.

    Pomůže mi, poradí,

    po ruce mě pohladí.

    Kamarád, kamarád,

    je to ten, koho mám rád,

    pomůžu mu, poradím, po vláskách ho pohladím.¨

    Všichni jsme tu kamarádi

    a všichni se máme rádi.

     

    Pod naším okýnkem

    Pod naším okýnkem, rostou tam dvě růže,

    pod naším okýnkem, roste tam štěp.

    Jsou na něm jablíčka, trhá je Ančička,

    jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako med.

     

    ŠEL ZAHRADNÍK

    Šel zahradník, do zahrady s motykou,

    vykopal tam rozmarýnku velikou.

    Nebyla to rozmarýnka, byl to křen,

    vyhodil ji zahradníček z okna ven.

     

    MĚLA BABKA  (taneček)

    Měla babka, čtyři jabka, a dědoušek jen dvě.

    Dej mi babko, jedno jabko, budeme mít stejně.

    Měl dědoušek, měl kožíšek, a babička jupku,

    pojď, babičko na taneček, já si taky dupnu.

     

    Kategorie

    Počítadlo přístupu

    TOPlist

    Výběr třídy